Úvodní stránka > Historie vojenských teritoriálních orgánů v Hlavním městě Praze

Historie vojenských teritoriálních orgánů v Hlavním městě Praze

V období po ukončení 2. světové války do začátku 90-tých let minulého století byla branné politice věnována velká pozornost. V roce 1949 byl přijat Národním shromážděním ČSR branný zákon ČSR 92/49 Sb., který byl několikrát novelizován a jeho poslední úplné znění vyšlo ve sbírce zákonů pod pořadovým číslem 121/1978 Sb. Tento zákon definoval úkol, složení a organizaci ozbrojených sil, brannou a odvodní povinnost občanů, služební povinnost vojáků a povinnost příslušníků veřejných ochranných sborů k brannosti státu. Zavedením branné povinnosti se stalo nutností vytvoření orgánu, který by koordinoval a řídil veškerou činnost v této oblasti. Bylo využito rozdělení republiky na kraje a vznikl vojenský řídící orgán na krajské úrovni - Krajská vojenská správa (KVS). Pro výkon této funkce na území hlavního města Prahy byla vytvořena Městská vojenská správa. Tato existovala do konce roku 1992, tj. do rozdělení České a slovenské federativní republiky na dva samostatné státy.

V období od 1.ledna 1993 po rozdělení státu prošla branná legislativa velmi náročným vývojovým obdobím a vyvrcholením celého tohoto procesu bylo přijetí 5 základních "vojenských" zákonů Poslaneckou sněmovnou ČR na svém zasedání dne 14.září 1999:

  • Zákon č.218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a vojenských správních úřadech (branný zákon);
  • Zákon č.219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky;
  • Zákon č.220/1999 Sb., o průběhu zákládní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze;
  • Zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání;
  • Zákon č.222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

Všechny tyto zákony vstoupily v platnost 1.prosince 1999. Upravují obranu státu jako komplex politických, ekonomických, sociálních, právních a dalších opatření pro zabezpečení připravenosti k obraně před napadením, k ochraně obyvatelstva a hodnot státu, k nedělitelnosti území a komplexně i realizaci všech nových opatření. V těchto nových legislativních opatřeních je zohledněna i problematika nevojenského ohrožení a použití části ozbrojených sil k řešení krizí v zahraničí.

Pro obranu státního území je nutné již v míru budovat, udržovat a opravovat infrastrukturu, tedy objekty využitelné pro obranu (produktovody, dopravní síť) bez rozlišení, zda jde o objekty vojenské nebo civilní pro vojenské využití. Zároveň je nutností organizovat přípravu a činnost lidských zdrojů pro případ různých druhů ohrožení. Proto již v minulosti existovaly a i v současnosti existují orgány, jež se tímto problémem zabývají.

Po rozdělení republiky byla Městská vojenská správa transformována na Vyšší doplňovací velitelství Praha, které bylo v roce 1995 zreorganizováno a jako následnická organizace vzniklo Velitelství územní obrany hlavního města Prahy.

V říjnu 1995 došlo k reorganizaci VDV a byla zahájena výstavba Velitelství územní obrany (VeÚzO). Do funkce velitele byl ustanoven plukovník Ing. Jiří Neubauer.

Působnost tohoto velitelství ve všech strukturách a podobách byla v rámci Hlavního města Prahy a do roku 1995 i částečně na území Středočeského kraje v okresech Praha.východ a Praha západ. Podřízenými útvary byly Obvodní vojenské správy Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 11, Praha 12 a Praha 13, OVS Praha-východ a OVS Praha-západ.

V polovině roku 1999 byly předány OVS Praha-východ a OVS Praha-západ, do podřízenosti 20.VeÚzO Praha. Podřízené ObVS byly na základě přijetí Zákona č.218/1999 Sb. o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) přejmenovány k 1.12.1999 na Územní vojenské správy (ÚVS).

Zákon č.218/1999 Sb. O rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) byl do současné doby 4x novelizován. Tyto novely "branného zákona" reagovaly zejména na vývoj státoprávního uspořádání České republiky.

V průběhu roku 2002 bylo na území Hlavního města Prahy 13 územních vojenských správ (ÚVS). Územní vojenské správy Praha 1 až Praha 13 byly koncem roku zrušeny a k 1.lednu 2003 vzniklo 5 integrovaných územních vojenských správ Praha-sever, Praha-západ , Praha-jih, Praha-východ a Praha-střed spadající do podřízenosti Hlavního doplňovacího úřadu v Táboře.

21. velitelství územní obrany v Praze bylo zrušeno a k 1.lednu 2003 bylo vytvořeno 11. krajské vojenské velitelství.

Od 1.1.2005 nabyl účinnosti zákon č.585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), který zrušil územní vojenské správy a Hlavní doplňovací úřad. 11. Krajské vojenské velitelství bylo reorganizováno na Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha jako vojenský správní úřad 1. stupně, jež převzalo působnost zrušených územních vojenských správ na území Hlavního města Prahy.

Od 1. 1. 2005 do 30. 4. 2005 byl výkonem funkce ředitele pověřen pplk. Ing. Ivan Podplešský.

Od 1. 5. 2005 do 31. 10. 2007 vykonával funkci ředitele plk. Ing. Radek Fuchs.

Od 1. 11. 2007 do 30. 4. 2009 vykonával funkci ředitele plk. gšt. Ing. Imrich Kutný.

Od 1. 5. 2009 do 31. 7. 2011 vykonával funkci ředitele plk. Ing. Dušan Mičica.

Od 1. 8. 2011 do 31. 3. 2016 vykonával funkci ředitele plk. gšt. Ing. Petr Gajdoš.

Od 1. 4. 2016 do 31. 7. 2016 byl výkonem funkce ředitele pověřen mjr. Ing. Jan Šimek.

Od 1. 8. 2016 vykonává funkci ředitele plk. gšt. Ing. Marián Margai.

 

Nahoru